Navštívíte-li pařížský hřbitov Pere Lachaise, kde jsou pohřbeni velikáni jako Oscar Wilde, přivítají vás kaštany (jírovce). Výhled na vzrostlý kaštan přiváděl na jiné myšlenky Annu Frankovou, která se v Amsterodamu za války skrývala před nacisty. Tyto stromy nyní po celé Evropě čelí zkáze. Problémy trápí i kaštany v Česku.

Uprostřed léta se jejich listí zabarvuje do červenohněda jako v říjnu. S příchodem podzimu jsou pak již zcela bez listoví, zatímco jiné stromy mají korunu stále zelenou. Na vině je motýl klíněnka jírovcová, jejíž larvy požírají listy, a bakterie, které narušují kmen, kvůli čemuž pak strom uhyne, píše agentura AP.

"V jistém smyslu je to jako smrtící koktej," řekl Darren Evans z univerzity v anglickém Hullu. "Pokud je (strom) vystaven útoku motýlů, pravděpodobně snadno podlehne slizotokové nekróze, která ho zabije. Šíří se po většině severní Evropy. Stále nevíme, zda je nějaký účinný způsob, jak to kontrolovat." To samé podle něj platí i o zmíněné bakterii. Lék tak doposud není v dohledu.

Zatím z neznámého důvodu se asi před deseti lety klíněnka přemnožila a rozšířila do většiny Evropy. V Británii se poprvé objevila v roce 2002 ve Wimbledonu, brzy se dostala i do dalších míst Anglie a Walesu.

Tento drobný motýlek klade na listy kaštanů vajíčka, z nichž se vylíhnou larvy, které listoví požírají. To má poté již v červenci za následek zežloutnutí koruny. Kvůli tomu přichází strom o příjem životadárného světla v klíčových měsících, chřadne a stává se náchylným k dalším nemocem, jako jsou houby.

Ke klíněnce se brzy přidala bakterie pocházející z Himalájí, která způsobuje slizotokovou nekrózu. Při této nemoci z kmene pomalu vytéká klej, lepivá rezavá až tmavohnědá lepkavá tekutina, strom chřadne a může i uhynout.

"Nejhorší možností je, že přijdeme o většinu našich stromů jírovce maďalu (kaštanu koňského)," řekl Evans. V Británii rostou asi dva miliony kaštanů a průzkum z roku 2007 ukázal, že až polovina je touto nemocí zasažena. V Belgii, ve Francii a v Nizozemsku je situace také vážná.

Ke strachu je skutečně důvod, jak dokazuje pohled do minulosti. Na přelomu 20. století kvůli houbovému onemocnění na východě USA hromadně hynul kaštanovník zubatý (Castanea dentata).

Evropské kaštany pocházejí z Balkánu, do západní Evropy se dostaly před 500 lety. Od té doby se staly symboly měst, zejména pak během viktoriánského období v Anglii, díky své vznešenosti jsou oblíbené v parcích i na náměstích.

V belgickém Gentu se v srpnu vyvrátil u řeky Šeldy obří kaštan, který při pádu zničil auto. Místo je rušnou ulicí, kterou jezdí studenti na kolech. Město proto z bezpečnostních důvodů nařídilo zkontrolovat zdravotní stav kaštanů a případné poškozené stromy raději nechat pokácet.

Vzrostlé kaštany jsou atrakcí pařížského hřbitova Pere Lachaise, ale vloni uprostřed července návštěvníci pietního místa chodili po kotníky ve spadaném zežloutlém listí. "Je to problém celé Paříže," řekla hřbitovní restaurátorka Martine Lecuyerová. Stromům podle ní letos ulevily vydatné deště.

V Amsterodamu se úřady snaží zachránit kaštany podél proslulých městských kanálů. Pro strom Anny Frankové je již pozdě. Stopadesátiletý kaštan po napadení klíněnkou a houbou zeslábl a před dvěma lety se vyvrátil.

Pro kaštany je také smutný způsob, jak se lidé s odchodem kaštanů vyrovnávají. V gentském centru, kde byly letos v létě všechny kaštany vykáceny, rostou nyní lípy. K lípám se uchýlila i další evropská města. "Řada místních úřadů již nesází jírovce maďala, protože mají strach - jaký je důvod sázet něco, co je náchylné napadení," dodal Evans.