Ke svým padesátým narozeninám jsem si dopřála krásnou cestu na vysněný Island. A právě tady jsem pochopila, kdy nastává ten pravý čas na cestování. V těchto již pokročilých letech jsem byla nejmladší účastnicí onoho zájezdu. Tehdy jsem si uvědomila, že je potřeba být co nejdéle fit a něco si našetřit, abychom ta nejzásadnější putování podnikli právě v důchodu.
Island je krásná země. Někdy barevná jako duha, jindy tajemná jako peklo. A jak už jsem kdysi zmínila, nikde není zelená zelenější, okrová okrovější a černá černější.
Po nekonečně rozsáhlých pláních lemovaných v dáli nekonečnými sopečnými horami a protkanými nekonečně divokými řekami, jsme cestovali autobusem. Žádný luxus, ale funkci plnil. Řidičem byl mladý student, který provozoval svoji vysněnou brigádu stylem - dokud to jede, žijeme. Hurá.
Hurá trvalo ale jen do chvíle, než si autobus o jakýsi sopečný tuf prorazil pneumatiku. V tichu měsíční krajiny, kde nebylo široko daleko žádné stavení, žádná civilizace a žádné spojení se světem, bezradně řidič jenom rozhodil rukama. Z jeho gesta bylo naprosto patrné, že takový závažný defekt nezvládne. Že tam vlastně je jen od toho, aby držel volant, přidával a ubíral plyn a vydělal si nějakou tu kačku na studia. V tu chvíli v tom děsivém tichu stálo mlčky třicet seniorů se zoufalým výrazem v očích. Řidič uhrančivě rentgenoval účastníky zájezdu, kdo by se chopil opravy. A tehdy nastala chvíle pro nás "mladé". Můj muž, zkušený kombajnér, traktorista i učitel autoškoly, věděl, kam sáhnout. Za nesmělé asistence zrudlého mladíka bravurně vyměnil zarezlé kolo, čímž si vysloužil obdiv vyděšené skupiny a standing ovation. Stali jsme se tak populárními účastníky zájezdu a bohužel i středem zájmu. Všichni se na nás usmívali, družili se, takže soukromí vzalo za své.
V té době moje biologické hodiny ještě fungovaly v mladickém režimu, jenom jejich načasování nebylo ideální. Možnost koupat se v termálních pramenech mi byla odepřena, a tak jedna ze zvídavých nových "kamarádek" monitorovala, proč jsem zůstala doma a nekoupu se. Manžel jí vše po pravdě objasnil. Použil k tomu zdánlivě srozumitelný pubertální výraz "přijela teta z Červeného Kostelce" (místo reklamního sloganu - ona má své dny). Již po druhé se paní v jednom týdnu k smrti vyděsila a s neskrývaným údivem ze sebe vyrazila větu: "Sem? Na Island? A jak vás tady našla?".
No, našla.
Pošlete odkaz na tento článek
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata,…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let.…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře,…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
… a jak za to ale nemůžu, protože mi příroda prostě velký…
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
Ukázkový úvodní text článku
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v…
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku…
Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva,…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela,…
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo…
My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i…
Dnešek začal skutečně lahůdkově. V práci nás sedí šest - tři a tři…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %