V poledních hodinách jsem jel pražským městským autobusem. Jako obvykle panovalo mezi cestujícími hrobové ticho. Náhle došlo k řevu, mezi dvěma penzistkami. Chytly se totiž, zatím jen slovně, důchodkyně Větrací s penzistkou Bystrozrakou. Ta Větrací se sotva držela na nohou, přesto se drala otevřít to skleněné okno. Byl na něm nápis Nelze otevřít, je zapnutá klimatizace! Bystrozraká seděla zády k této situaci. Začala křičet: Paní sedněte si, jste přeci chromá! Nestarejte se, křičela ta Větrací. Bystrozraká vyjekla, Tak mi paní pojďte dát facku!
Pražané jsou stále nedůtkliví, hádaví a vztahovační!
Řekl jsem do pléna, lidé jsou pořád uvnitř nahněvaní, a to už tu nevládnou ti komunisté…! Že by dřívější nevraživost Pražanů snad tehdy nezpůsobovali ti vládnoucí komunisté…?
Znovu jsem řekl: Prevít odešel, ještě větší přišel!
Řidič se zapojil do našeho rozhovoru. Šofér sám pokračoval, rozprodali naši republiku cizákům!!!
Pokračoval jsem dál jiným autobusem. Opět trvalo hrobové ticho. Z bezživotní letargie nás probudila až havárie našeho autobusu. Řidička totiž narazila do silniční značky, zužující vozovku! Za značkou postával silniční dělník, s přilbou na hlavě. Ten hrůzou vykřikl a padl zpět, zády na chodník. Snad teď ještě žije?
Šoférka dělala, jako by se nic nestalo, jela dál, i k naší spokojenosti.
Až po chvíle se za mnou ořvalo dunění basbarytonu, ze sedadla za mnou. S obavou o život jsem se raději otočil. Slabomyslné výroky do mobilu vypouštěla ale žena, s tmavší pletí.
Další hrůzy už jsem ten den už nezažil.
Pošlete odkaz na tento článek
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata,…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let.…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře,…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
… a jak za to ale nemůžu, protože mi příroda prostě velký…
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %