Jako malá jsem jezdila k babičce na prázdniny a babička, která v mládí vařila na statku, byla výborná kuchařka. Hlavně vařila jednoduchá jídla, ze kterých mi nejvíce chutnaly rejtěnky - placky z hladké mouky pečené na plotně a tomu se podávala káva z melty a házidlo přes bidlo - vařené brambory s noky a posypané smaženou cibulkou.

S tímto pokrmem se setkala ještě několikrát, ale většinou se jmenoval uhlířina nebo havířina. Naučila jsem se ho vařit a když byl můj vnuk v první třídě, vyprávěl paní učitelce, že jeho nejoblíbenější moučník je házidlo přes bidlo. Paní učitelka si napsala o recept a když zjistila, že to není moučník, ale hlavní jídlo, moc jsme se tomu nasmáli.

Myslím, že v dnešní době, kdy jsou děti přecpané hamburgry, pizzami, sushi a dalšími moderními pokrmy a někdo - většinou babičky -  jim uvaří poctivé domácí jídlo, tak se olizují až za ušima.