V březnu letošního roku se v tisku objevila zpráva, že město Luhačovice na Zlínsku bude v restituci vracet zámek, lesy a další pozemky potomkům rodu Serényiů, o jejichž majetek se vedla vleklá restituční kauza.

Jen málo šlechtických rodů ovlivnilo dějiny Moravy tak, jako Serényiové. Starý uherský rod přišel na Moravu už před Bílou Horou a byl zde díky pověsti neohrožených bojovníků proti Turkům bez překážek přijat moravskou stavovskou obcí. Rod se během několika desetiletí pevně usadil na několika moravských panstvích i v důležitých zemských úřadech. Na jejich statcích se mluvilo dlouho česky, slovensky a maďarsky, germanizace k nim pronikla teprve počátkem 18. stol. To platí zejména o luhačovické větvi rodu.

Prvním Serenyiem, který se usadil na Moravě, byl Ferenc Serenyi. Jeho manželka Dorota z Vrbova ho vzala v roce 1593 na polovinu svého statku Vlachovice (dnešní obec nedaleko Valašských Klobouk). Takto získaná pozemková držba, jíž jakoby obdržel „domovské právo“, byla totiž nutným předpokladem, aby mohl získat další majetky na Moravě. Rozšířování majetků Serenyiů začalo v roce 1614, kdy koupil František Serenyi statek Nový Světlov v Bojkovicích. Ten pak dále rozšířili jeho synové, kteří v roce 1629 koupili za 12 tisíc zlatých luhačovické panství a v roce 1662 panství v městečku Lomnice u Tišnova a v Miloticích na Kyjovsku. Vedle těchto majetků vlastnili Serenyiové i desítky dalších, třeba i drobnějších statků na Moravě.

Tento rod sehrál mimořádnou úlohu v dalším rozvoji lázeňství v Luhačovicích. Hrabě Ondřej Serenyi dal na severním úpatí hory Malá Kamenná upravit pramen, který pronikal na povrch s hlasitým bubláním a nazýval se Bublavý. Kolem roku 1860 byl upraven další pramen. Původně se jmenoval Hlavní, později byl přejmenován podle hraběte Vincenta Serenyiho na Vincentku. Začátkem roku 1902 se konala ustavující schůze akciové společnosti luhačovických lázní, předsedou správní rady byl zvolen hrabě Otto Serenyi, jehož politická dráha později vyvrcholila ve funkci moravského zemského hejtmana. Otto Serényi se jím stal díky své pověsti obratného politika, schopného sjednat kompromis, ať už šlo o otázky náboženské nebo národnostní. Ve funkci moravského hejtmana vydržel Otto Serényi od roku 1906 až do roku 1918, kdy své pravomoci důstojným způsobem předal do rukou nově vzniklého československého státu.

Jaká bude budoucnost rodu Serényiů v Luhačovicích, ukáže čas. Řada místních v jejich návratu vidí šanci na další rozvoj lázní.

Alena Kučerová pro portál i60