„Neměla jsem chodit do Prahy, jinde bych tak hluboko neklesla,“ říká. Až nyní, ve 40 letech, se odráží ode dna. A to i díky projektu Kuchařky bez domova, který založila nevládní organizace Jako doma.

Že by ženy bez domova mohly vařit pro druhé, je napadlo, když viděli lidi bez domova, jak stojí ve frontě na polévku. Oslovili asi dvacet žen (čtyři na plný pracovní úvazek), vaří veganská jídla, která prodávají na farmářských trzích, nabízí také cateringové služby. Například v létě mají tolik naplánovaných akcí, že nebudou mít jediný volný víkend. Je to pár týdnů, co na pražském Smíchově otevřeli jídelnu (Brožíkova 6, Praha 5). 

„Za čtyři roky v Jako doma jsem viděl ženy růst, ať už v komunikačních schopnostech, pracovních návycích, schopnosti hrát divadlo. Zlepšují se. Pomáháme jim s oddlužením, většina z nich má totiž dluhy, nabízíme psychologickou podporu,“ popisuje fungování Jako doma Rad Banditt, jeden ze zakládajících členů. Organizace také vysílá do ulic terénní pracovnice, jedná se o ženy, které si bezdomovectvím také prošly, podávají informace, pomoc a vyhledávají zájemkyně o programy. Letáky Jako doma najdete například i v Naději a dalších institucích, které pomáhají bezdomovcům. Všechny kuchařky mají zdravotní průkaz.

Vydělají si 80 Kč na hodinu čistého. Po nějaké době se mzda zvedá na 95 Kč. Ženy pracující na plný úvazek vydělávají 15 tisíc čistého. Daleko více, než byly kdy ve svém životě schopné vydělat. První dva roky se vařilo u někoho doma nebo v kanceláři, pak se jídlo prodávalo za dobrovolný příspěvek. Dalším krokem bylo založení jídelny. Dnes jim Praha 5 pronajímá za symbolickou korunu měsíčně prostory. Profesionální vybavení zakoupili z grantu Operační Program Praha Pól Růstu. Celkem proinvestovali tři miliony korun, nyní už je projekt soběstačný. V plánu jsou i další jídelny v Brně a Ostravě, ale také otevření komunitního centra pro ženy bez domova, jehož součástí by měla být i škola ulice.

Jde o koncept přinesený z Velké Británie. „Chtěli bychom, aby naše ženy přednášely pro veřejnost i lidi bez domova. Našli jsme na Smíchově nevyužívané prostory, o které bychom měli zájem. Byla by tam konferenční místnost i kanceláře Jako doma,“ dodává Rad Banditt, který se domnívá, že v Praze žije na ulici kolem pěti tisíc žen, což je 30 procent lidí bez domova. „Když procházím Prahou, stále jich vidím dost. Mám vždy chuť je popadnout za ruku a odvézt k nám,“ dodává.

Nejčastějšími důvody ženského bezdomovectví jsou fyzické násilí, verbální zneužívání, psychický teror, dluhy, ženy, které vyhodil partner nebo rodina. Na ulici potkáte ekonomicky slabé ženy nebo ženy s psychiatrickou diagnózou či nějakým zdravotním omezením. Hodně vysoké je také procento lidí, kteří jsou vyhození z domova na základě sexuality či genderu. Do projektu se zapojily ženy, které bydlí na ubytovně, jsou v azylovém bydlení, u armády spásy, v Naději. Jedna spolupracovnice bydlí několik let v garáži, jiná í ve stanu.

Paní Petra vypomáhá v jídelně na poloviční úvazek. „Dělám, co je potřeba,“ říká. Po mnoha letech byla schopná si pronajmout byt, v němž žije s dcerou a partnerkou, a konečně je šťastná. Projekt lze také podpořit zasláním částky na účet: 2200543842 / 2010.