Protože jsem se v životě buď s maminkou nebo potom i sama nespočitatelněkrát stěhovala, budu těžko hledat místo mého srdce. A přece takové místo je. S mým dětstvím je nezapomenutelně spjato Veselí nad Lužnicí. I když jsme bydleli v Ostravě, každé prázdniny jsem trávila zde u babičky. Bydlela v domečku z bílých cihel naproti nádraží s nejmladším synem a jeho ženou Boženkou. Fotku domu z jiného úhlu nemám, zde jsem uřízla osoby, tak vidíte jen roh domu s chodníkem.

Můj dědeček v domě kdysi provozoval mlékárnu, kterou vchod se staženou roletou připomínal ještě několik dalších desítek let. Do té bývalé prodejny se z kuchyně scházelo po třech schůdkách a ještě dlouho se jí říkalo krám, který se dnes zdá být menší, než byl v mém dětství, a přespávají v něm návštěvy.

V pokoji obraz s loděmi v bouřícím moři, kterého jsem se jako malá bála, a bouře dodnes na zdi visí.

V kuchyni stál šporhák, ve kterém babička pořádně zatopila a pak nám vyvařovala. Všem vnoučatům dala bandasky a šli jsme do lesa na borůvky. Vraceli jsme se s modrými pusami a plnými konvičkami a za odměnu nám babička upekla borůvkový koláč. Celé dny jsem běhali venku, chodili se koupat do Lužnice a na nádraží pozorovali vlaky. V kuchyni už dávno není šporhák, ale plynový sporák. Zahrada se taky zdá nějak menší. Smrky v ní pořádně vyrostly. Co jsme se kolem nich nahonili. Za zahradou velká louka, kde vyrostl hnusný panelák, ten je za smrky trochu vidět.

Dřevěný stánek s občerstvením na peróně, ve kterém babička až do důchodu prodávala. Nádraží je sice zmodernizované a stánek je zrušený,  ale loni jsem na zdi ještě našla stopy místa, kde stánek stával. 

Škola, do které chodila moje maminka i s dalšími sourozenci.

Musím se přiznat, že jiné fotky z Veselí téměř žádné nemám. Ty obrázky nosím v srdci. Lužnice, kde se sestřenice málem utopila. Kino, kam jsme chodili za kačku. Místní hřbitov, kde odpočívá babička s mnoha dalšími členy rodiny. A u nádraží hrad mého dětství, který tam dodnes stojí a už jsem o něm na íčku psala v článku Prázdniny před padesáti lety-  čti zde