Na jaře jsem byla na poznávačce v Maďarsku. Do země se jezdí hlavně na pobyt. Několik roků jsem četla katalog s tímto zájezdem a v květnu jsme se s kamarádkou konečně k jižním sousedům vypravily. Maďarskem jsem mnohokrát projížděla, ono ze Slezska na jih nebo na jihovýchod je to asi nejrychlejší. Z dálky jsem viděla hrady, města, pustu. A nyní konečně jsme se v hradech, klášterech a městech zastavili.

Zájezd trval 9 dní. Šest dní jsme jeli autobusem podél slovenských hranic až do Tokaje, pak se tři dny spodním obloukem kolem Srbska vraceli. Se zájezdem jsme navšívili devět památek Unesco. Maďarsko má dlouhou historii, ale průvodce nám vyprávěl, že Turci vládli v zemi přes 100 let a dřívější historické památky zničili. To staré, co vidíme, je replika. Otec Marie Terezie počátkem 18. století porazil poslední zbytky Osmanů v Uhrách a začal stavební boom. Tehdy byla doba baroka. Navštívili jsme mimo jiné místo úmrtí nešťastného 20letého Ludvíka Jagellonského a velký památník osudné bitvy u Moháče.

V nynějším místě pusty byly dříve lesy a mnoho vesnic. Osmané lesy zničili, vítr úrodnou zem odvál a dnes máme ve středu Evropy řídce obydlenou step. Ve vesnici Hortobágy jsme nasedli na vozy tažené koňmi a vyrazili do pusty.

Velmi zajímavá byla i návštěva nejvyšší maďarské hory Kékes v pohoří Mátra - 1014m. Pravda autobusem.

Na podzim jsem ještě plánovala návštěvu Malty, ale, bohužel, vzhledem ke svým problémům, jsem zájezd zrušila.

Doufám, že zemi ještě někdy navštívím.

Mějte se hezky a přeji všem i60kářům pěkný den.