Pátek 28.10. se u nás konají přípravy na Halloween. Alex (6) a Sammy (3) si vyzdobí okna. To musí být, aby se vědělo, že se tady čeká na koledníky. V sobotu si začnou vyřezávat dýni. Každý má svou, namalují si její obrázek a začnou vyřezávat. Maminka jim musí trochu pomoct, dýně je pevná a nechceme, aby si ublížili. Alex už to zná, vyrábí dýni už čtvrtý rok.  Sammy je nováček.  

Nastává neděle, 30.10. ráno. Den, jako každý jiný. Jen vnuci Alex a Sammy se nemohli dočkat a ráno nás budili brzo, i když mohli spát o hodinu déle. Těšili se totiž na strašidelné cestování vláčkem.

I když já doma Halloween a jiné převzaté svátky neuznávám, tak v Anglii u dcery Elišky to akceptuji vzhledem k vnoučatům, je to přece jejich svátek. Eliška zarezervovala včas lístky na projížďku ve vlaku duchů a strašidel z Ongaru do North Wealdu a zpět. Alex si letos vybral masku Zombie a Sammy šel oblečený za piráta. Kostým Alexe jsem viděla už před třemi týdny, kdy jsme se s Eliškou spojily přes Skype a povídá: „ Podívej se, co mi Alex provedl.“ Před kamerou jsem viděla oblečeného Alexe od krku po kolena. Školní uniformu a bílou košili roztrhanou a sama krev. Zatmělo se mi před očima. Je to sice neposeda, ale žádný rváč. „Prosím tě, co dělal, s kým se porval?“ „To ještě nic není.“ A pozvedla kameru směrem na obličej. Alex měl nasazenou masku Zombie a v tu chvíli mi došlo, že to má kostým na Halloween. Měl radost, jak mne vyděsil. Nakonec se ale rozhodl, že si masku nevezme, protože přes ni špatně vidí. Nevadí, ovázali jsme mu hlavu, přilepili zlomenou kost a dolíčili. Sammy to měl jednodušší. Toho jsme líčit nemuseli a pásku přes oko nechtěl.

Dojeli jsme do Eppingu, kde už čekal autobus na strašidla, jezdil každé dvě hodiny přímo k vláčku. Bylo tam spousta masek, od těch jednoduchých až po ty složitější. Dětské i dospělé.

Nástupiště v Ongaru bylo vyzdobeno, všude spousta figurín a strašidel. Eliška vybrala lístky na 17 hodinu, aby to bylo zajímavější, protože cesta tam byla ještě za šera, ale zpátky už za tmy. Nastoupili jsme do vláčku, který měli rovněž vyzdobený. Hoši byli spokojení. Cesta probíhala v klidu. Najednou se ve vlaku zhaslo a za námi se objevila strašidla. Poté se zase rozsvítilo. Některá strašidla si sedala postupně k dětem i dospělým jakmile je vylekala. Čekali jsme, že se Sammy poleká, ale měl z toho srandu. Alex už je zvyklý. Po vagonech běhal i zmatený doktor, který si ze všech dělal legraci. Alexe se zeptal, jestli ho ještě bolí hlava, a ostatním vysvětlil, že mu před hodinou operoval mozek. V North Wealdu byla 20- minutová přestávka, kde bylo možno zakoupit občerstvení nebo suvenýry, a jeli jsme zpět. Museli jsme hlídat kluky, protože už byla tma, tak aby se nám neztratili, protože tam byla spousta lidí.  Opět se nás strašidla snažila vylekat a celkem se jim to dařilo. Nakonec děti dostaly malé balíčky se sladkostmi a příšerky z balonků. Celá cesta vláčkem trvala něco přes hodinu.

Dojeli jsme zpět k autobusu a ten nás opět odvezl do Eppingu. Alex i Sammy byli ze všeho tak unaveni, že už v autobuse usnuli. Cestu autem domů, už ale zvládli bez potíží. Výjimečně šli spát až v devět hodin.  

Zítra je čeká škola a školka a večer se konečně dočkají, bude Halloween, půjdou opět v maskách koledovat.