Letos 12. srpna jsme absolvovali s CK Kotur poznávací desetidenní zájezd do pobaltských republik a krásného Petrohradu. Odjíždělo se z Prahy na Hradec Králové, Pardubice, Náchod, Klodsko, Wroclaw atd. My nastoupili jako poslední v polském Klodsku. Cesta rychle ubíhala a brzo jsme se octli na hranici s Litvou. Tu jsme projeli a naše prohlídka začala v hlavním městě Lotyšska Rize. Riga má asi 702 tisíc obyvatel. Je zapsána na seznamu kulturního dědictví UNESCO. V Rize jsme strávili celý den prohlídkou historického centra města.

Po přenocování v Rize jsme vyjeli na další poznání. Navštívili jsme hlavní město Estonska Tallin. Estonsko je nejsevernější země pobaltských republik. Má 1 316 000 obyvatel. Estonsko je parlamentní republika. Tak jako v Lotyšsku, jsme převážnou část prohlídky strávili na starém městě. Estonsko je pěkná země a celkem i čistá. Po dalším přenocování v Tallinu jsme vyjeli na hranici s Ruskem.

Na Ruskou hranici Narva – Ivangorod jsme dorazili kolem 11 hodiny. Před námi čekalo pět dalších autobusů z různých zemí. My se dostali na řadu po pěti hodinách.  Rusové byli přísní, ale vstřícní. Žádné problémy. Jeli jsme přímo do Petrohradu na ubytování. Po ubytování jsme ještě vyjeli na prohlídku města. Petrohrad má kolem 6 miliónů obyvatel. Přivítal nás petrohradský déšť. Podle ruské průvodkyně, která nám byla k dispozici, návštěva Petrohradu se doporučuje v měsíci červnu a červenci, kdy je slunečno. A nebo v zimě. Náš průvodce znal Petrohrad dokonale. Znal každou ulici, každou významnou budovu, že jsme žasli. V Petrohradu jsme strávili čtyři dny a ty byly opravdu vytížené prohlídkou historických a významných míst. Nejkrásnější byla návštěva Petrodvorců. Je to skvost. Klidně můžu prohlásit, že jsou krásnější než francouzské Versailles. To se týká i Carskoje Sela.

Dále prohlídka Carskoje Sela s prohlídkou Jantarové komnaty. Nádhera (jedině ta se nesmí fotit).  To se musí vidět. Petropavlovská pevnost, chrám sv. Petra a Pavla, katedrála sv. Izáka, Aurora, chrám Vzkříšení Krista a mnoho dalších krásných míst.

Lidé tu jsou přátelští, milí, usměvaví a hlavně ochotní poradit. Z Ruska máme velmi, ale opravdu velmi dobrý pocit. Škoda jen, že mezi námi Slovany platí vízový styk. Návštěvu bych klidně konal častěji i do přímořských letovisek.  Z Petrohradu jsme vyjeli na hranici s Lotyšskem. Lotyšsko jsme projeli a navštívili poslední pobaltskou zemi, a to je Litva.

Hlavní město Vilnius. Počet obyvatel kolem 540 tisíc. Litva jako jediná z pobaltských republik je křesťanská země. I tady ve Vilniusu jsme si prohlídli město. Po prohlídce jsme vešli do tržní haly. Tady jste nakoupili, co libo, na jednom místě. Od domácího špeku, klobás, zeleniny a ovoce, kaviáru po textil, obuv atd. Hlavně se tady dalo perfektně domluvit. Všichni mluví polsky.