Tato hluchavkovitá trvalka patří k rostlinám s halucinogeními účinky. Látka nepetalacton, která se uvolňuje ze žlázek na plstnatých listech, působí hlavně na kočky. Účinek má při vdechnutí vonných silic, ale při spolknutí mizí. Proto se nať používá pro náplň do kočičích hraček.

Šanta se však používala jako léčivá rostlina i ochucovadlo už před staletími. Sušená nať sloužila ke kouření a kořen se žvýkal. Tak lidé zaháněli strasti života.Dnes se tato bylinka používá k léčení nachlazení, ke zklidnění a dobrému spánku, upravuje trávicí problémy a je močopudná. Čaj z vrchovaté lžíce sušené nati v hrnku vařící vody se pije před jídlem třikrát denně. Macerované čerstvé listy slouží jako obklad na pohmožděniny podobně jako kostival.                                                                                                                                                

Rodový název nepeta pochází z města Nepete v Itálii, kde se hojně pěstovala. Bylinka potřebuje propustnou půdu a slunné stanoviště. Lze ji množit vrcholovými řízky a semeny, která však klíčí až při více než 20°C. Rozkvétající nať je nejúčinnější. Suší se na tmavém vzdušném místě. Kvítky jsou bělavé, růžové a často modré. Je to též okrasná rostlina. Mladé rostlinky je nutné chránit před kočkami pletivem, dokáží je polámat a zničit. Teprve bujné porosty mohou sloužit kočkám k válení, radosti a blahu. Pěstovat šantu se vyplatí. Je hezkou kulisou u zahradního posezení, kočky budou nadšeny a ještě navíc odhání její vůně komáry.

Mám ji na zahradě jen trochu, toulavé kočky se mi o její likvidaci vždy postarají. Fotila jsem  ve městě, kde technické služby města vysazují šantu na veřejných prostranstvích. Možná kvůli kočkám.