Jedno, dvou i čtyřploténkové indukční desky se - konečně - šíří do domácností pro moderní vaření. Prvotní informace jsem získala až v seniorském věku při účasti na "výletech se Šmejdy". Protože potřebovali ty své "předraženiny" prodat, věnovali dostatek času podrobným informacím. Důležité jsem si zapisovala a zanedlouho 1-plotýnkový indukční vařič zakoupila. Bez obav! NE od "Šmejdů", ale v obchodě Elektro (kde naopak prodavači - spíše však podavači) moc času na podrobnosti nemají. Já však již věděla, co indukce MUSÍ splňovat.

Moje první 1-plotýnková indukce stála kolem Kč 2000, sloužila bez poruchy téměř 7 let , pak už vzniklá závada byla neopravitelná. Koupila jsem tedy 2 další indukce (Kč 1300,-/ks - abych 1ks  v sezoně D mohla půjčit s sebou rodině),  doma tedy opět 2 ploténky vedle sebe = dvouvařič - plně dostačující.

Dospělá vnoučata u mne občas vidí, jak spokojeně vařím, a já neváhám jim vše vysvětlit - pro jejich - budoucí - vlastní domácnosti. Šmejdi kdysi předváděli i trik: Na ploténku položili tisícikorunovou bankovku,  na ni hrnek s vodou, zapnuli, uvedli vodu do varu. Hrnek pak sundali, bankovka  netknutá, indukce vaří jen obsah nádoby. Vařič pak chvíli pípá = chce další nádobu -a pokud ji nedostane, sám se vypne! Indukční ploténka zůstává studená/vlahá, teplotu a dobu vaření ohlídá časovač. (Já také - pokud jde o něco "prskavého, utíkavého" - vařím na papírové utěrce, tu pak vyhodím a ploténka zůstane čistá.)

Nakonec kupecké.počty:   1x 2000 Kč + 2x  1300 Kč = celkem výdaj za 3 vařiče = 4 600 Kč. A "Šmejdi" prodávali 1 ploténku za 10 000 Kč! Probrala jsem nádobí: kde se na dno uchytil magnet = bylo možno použít  na indukci. Pak jsem nosila magnetku z ledničky v peněžence a za cca 3000 Kč dokoupila vše potřebné. Sadu nádobí (které však na indukci nešlo) jsem za 800 Kč odprodala v Bazaru, tak jsem i tyto výdaje snížila. 

INDUKCE je především  RYCHLÁ,  BEZPEČNÁ a ŠETŘÍ I ENERGII! Jsem spokojena.