Jiří Grossmann by se dožil 75 let

Můj svět

Jiří Grossmann by se dožil 75 let

Datum: 25. 7. 2016

Diskuze: 20

FOTO: David Sedlecký pro Wikimedia.org

"Modrému mráčku volnost závidím a to věc je zlá, studentu v sáčku lásku závidím..."

Dovolte, prosím, malou vzpomínku na nedožité 75. narozeniny zpěváka, textaře, humoristy a divadelního autora s vybroušeným stylem, p. Jiřího Grossmanna, který zemřel předčasně na zákeřnou chorobu ve svých 30 letech (20.7.1941-5.12.1971).

Spolu s kolegou M.Šimkem vytvořili výraznou dvojici generačního divadla konce 60. let minulého století. Svá vystoupení založili na krátkých scénkách a písničkách, součástí bylo čtení vlastních povídek a parodické až dada rozhovory na různá témata.

Legendární zábavné pořady Návštěvní dny J.G. a M.Š.- bavily diváky v divadle Semafor od r. 1967 (tehdy ještě na Václavském náměstí ), i u televizních a rozhlasových přijímačů.

Nejkrásněji otextovaná píseň Adriana Celentana "Závidím," píseň s působivým textem, nabitá emocemi, zazněla v podání Nadi Urbánkové na přání Grossmannovy maminky v den pohřbu v prosinci 1971.

TV ART připomněla Jiřího Grossmanna pořadem Návštěvní den 21.7.v nočních hodinách.

| herecké legendy

Autor: Vladka Steinová

Hodnocení článku:

Moje hodnocení:

Pro hodnocení se musíte zaregistrovat nebo přihlásit .

SDÍLET NA FACEBOOK

Zpět do rubriky Zpět na homepage

Váš příspěvek do diskuze:

20 komentářů

Anna Čípová 28.7.2016 06:39

V povídkách a písních stále žije. Díky za to, že byl. Škoda, že jen tak krátce.

Radek Otáhal 27.7.2016 12:40

Povídky jsem znal nazpaměť

Vladka Steinová 27.7.2016 09:33

Dobrý den, děkuji Vám všem za příspěvky, jsem moc ráda, že jsme nejen společně zavzpomínali na báječného člověka a kumštýře, ale že si dodnes pamatujeme jeho písně, vystoupení a vše, co nám zde zanechal. Ještě jednou děkuji.

Zdeněk Horenský 27.7.2016 06:34

Vzpomínám si jak jsem v naší ještě černobílé TV viděl Miloslava Šimka jak oznamoval smutnou zprávu o smrti jeho parťáka Jirky, dodnes si to jasně vybavuji. Mám spoustu nahrávek ještě na kotoučích magnetofonových pásků a snad všechny gramodesky.

Věra Kynčlová 26.7.2016 19:15

Před pár dny jsem znovu v televizi viděla vzpomínkový film na Jiřího Grossmanna a znovu jsem jseem měla sslzy v očích. Jako oko v hlavě opatruji LP z Besídek zvláštní školy a další. Moje děti byly na nich vychovany a různé hlášky kolují u nás v rodině stále. Mám ráda všechny jeho písničky, i jak "točil klikou rumpálu", ale nejvíc hrávanou byla Jako kotě si příst. Báječný člověk, nezapomenutelný.

Vladka Steinová 26.7.2016 07:31

Dobrý den, děkuji všem, kteří jste se zapojili do diskuse.Moc mě těší,že i po tolika letech vzpomínáme na člověka, jemuž umění a pobavení diváka bylo vším.

Drahomíra Stínilová 26.7.2016 01:58

Myslím, že moc velká spravedlnost tady na tom světě není. Kdyby byla, tak by nás Jiří Grossmann bavil doteď.

Zdenka Jírová 26.7.2016 00:58

Dodnes mám ráda humor Š+G, mám nahrávky jejich povídek, z kterých umím dodnes některé úryvky nazpaměť. Jsou nezapomenutelní. Děkuji za milou připomínku Jiřího Grossmanna.

Jana Slavíková 25.7.2016 22:54

Povídky Š+G jsme opisovali přes kopírák a znali téměř zpaměti. Ještě je mám schované (byť je to hláška odjinud :-) ) Škoda, že odešel tak strašně mladý.

VANDA Blaškovič 25.7.2016 22:40

Vladko, Semafor byla moje parketa..:)) jen jsem si tenkrát neuvědomila, že zemřel tak mlád...

Alena Tollarová 25.7.2016 22:04

Jako kotě si příst a víčka mít zavřená únavou ...

Eva Balúchová 25.7.2016 21:45

Taky Vlaďce děkuji za připomenutí j.Grossmanna.Myslím,že pro naši generaci je nezapomenutelný.Bohužel zajet do Semaforu v tu dobu bylo pro mě nemožné.Ale kupovali jsme desky ,sledovali televizi,myslím,že nám nic neuniklo.Písně Závidím a Drahý můj jsou nejkrásnější.

Jarmila Komberec Jakubcová 25.7.2016 19:36

Připojuji se se svým poděkováním Vladěnce za připomenutí J.Grossmanna. Byla jsem několikrát v Praze na jeho představeních a vždy to byl nezapomenutelný zážitek. Zemřel na zákeřnou nemoc, kterou jsem měla i já.Měla jsem to štěstí, že u mně už nemoc lékaři zvládli. V nedávné době z ní vyléčili i Mistra K.Gotta.

Alena Várošová 25.7.2016 18:40

Připojuji se též k Jitčinu komentáři,sdílím vše co už za mně napsala Jitka.Byl to můj oblíbený velký muž.Jeho píseň mi zní v uších ještě teď,díky Vladěnko.

Jitka Chodorová 25.7.2016 16:44

Díky Vladko za připomenutí výročí narození Jiřího Grossmanna, i já jsem si ho ráda poslechla, byl zárukou dobré zábavy, jen škoda, že odešel tak mlád.

Jana Šenbergerová 25.7.2016 15:40

Pěkná vzpomínka. To je let! Přesto patří k nezapomenutelným.

Zuzana Pivcová 25.7.2016 14:10

Z autorské dvojice je asi vždy jeden umělecky vůdčí osobnost. A nemusí být zrovna projevem nápadnější. Myslím, že tak tomu bylo i v tomto případě a já jsem měla raději Jiřího Grossmanna.

Věra Lišková 25.7.2016 14:07

Vidět představení J.G. a M. Š. byl krásný zážitek. Děkuji za připomenutí.

Vladka Steinová 25.7.2016 14:05

Dobrý den,moc děkuji Vám oběma za recenze.Měla jsem to štěstí,že díky bratrovi,který v té době již studoval v Praze VŠ, jsem byla 2x na představení v Semaforu. Byl to nezapomenutelný zážitek.

Helena Votíková 25.7.2016 11:27

Závidím má nádherný text. Až s odstupem času si člověk uvědomí... . Na lístky do Semaforu se stály dlouhé fronty a "bralo se vše". Semafor byl záruka dobré zábavy.