Lidé s postižením mohou využít služeb speciálně vyškolených sexuálních asistentek. V Česku jich podle výkonné ředitelky organizace Rozkoš bez rizika (R-R) Lucie Šídové působí zatím pět. Spolek R-R ženy je na práci s handicapovanými připravil, pořádá i kurzy o sexuální asistenci pro pečovatelky či pracovníky organizací a domovů pro postižené.

"O službu je zájem. Každá z asistentek má několik klientů týdně," uvedla Šídová. Tři asistentky jsou v Praze, jedna v Brně, další je z Trutnovska. Služba je placená. Hodina vyjde na 1200 korun. Úvodní konzultace stojí 500 korun.

Sexuální asistence funguje ve Švýcarsku, Německu, Dánsku, Belgii, Francii, Rakousku či Nizozemsku. Zájemci a zájemkyně o profesi tam musí absolvovat speciální kurzy či studium. Speciálním školením prošly i české sexuální asistentky. Musely také podepsat etický kodex. Handicapovaných se mohou dotýkat a mít s nimi sex. Učí je ale hlavně uvědomit si rozdíly mezi muži a ženami, říkat ne, mluvit o svých potřebách a pohlavním styku, používat sexuální pomůcky či navazovat partnerské vztahy. Pomáhají párům se začátkem intimního života. Informují o antikoncepci. Poskytují také poradenství příbuzným.

Na asistentky se obracejí samotní klienti, jejich rodiny i ti, kteří postiženým pomáhají. Podle Šídové se o službu začaly zajímat také domovy pro seniory či pro lidi s handicapem.

Práci zatím dělají jen ženy. Šídová nevyloučila, že by službu v budoucnu mohli začít poskytovat i muži. Po určité době organizace fungování v praxi vyhodnotí. Poté by se mohlo konat případně další školení pro zájemce a zájemkyně o profesi.

Soulad služby se zákonem posuzovalo ministerstvo vnitra. Podle výsledků Rozkoš bez rizika či jiné organizace nemohou zájemcům sexuální asistenci zprostředkovat, nesmějí z ní mít také žádný "hmotný prospěch". Stát postihuje kuplířství. Prostituce v Česku sice není trestná, ale není ani legálním zdrojem příjmů. Informace o sexuálních asistentkách si klienti musejí dohledat sami. Každá z žen má vlastní webové stránky.

Téma sexuality postižených bylo dlouhou dobu tabu. Lektor Petr Eisner, který se specializuje na poradenství pro postižené o sexuálních tématech, už dřív řekl, že se situace ale postupně zlepšuje. Odhadl, že zhruba polovina organizací a zařízení pro handicapované "práci se sexualitou klientů" zvládla a bere je jako muže a ženy, někde jsou ale naopak stále "na nule".

Organizace Rozkoš bez rizika se zaměřuje na pomoc sexuálním pracovníkům a pracovnicím a na prevenci sexuálně přenosných chorob. O možnost sexuální asistence pro handicapované se začala zajímat před pár lety. Se zahraničními organizacemi začala spolupracovat na projektu Právo na sex, který podpořilo ministerstvo financí z programu švýcarsko-české spolupráce.