Soutěž o filmový scénář: Když kvete šípková růže, pláču štěstím

Soutěž o filmový scénář: Když kvete šípková růže, pláču štěstím
Ilustrační foto: pixabay.com

Doprovodný hlas:

Po těžkém úrazu hlavy jsem přišel o čich. Totální ztráta čichu sice není životu nebezpečná, ale lékařům na Homolce vadila z jednoho důvodu – říkali: „Mozkovou plenu vám zalepíme, čelist sešijeme, ale čich, ten obnovit nedokážeme.“

 

Kamera – snímky věcí, o kterých se mluví:

A vida, i ten čich se mi začal časem vracet. Poznenáhlu a postupně. Nejdříve jsem začal cítit spáleniny. Například kouř z komína, výfuk auta, cigaretu. Dokonce guláš. Následovaly další pachy a vůně. Co trvalo nejdéle, to byly sladké a květinové vůně včetně voňavek. Vůbec nejdéle to trvalo mýdlům a rozkvetlému šeříku. Ale i ty nakonec podlehly mému nosu.

Chci popsat jen jednu příhodu někdy z období mezi rybím filé a dezinfekčním mýdlem. Šel jsem zas jednou od garáží domů a když jsem procházel mezi paneláky, ucítil jsem náhle – je to možné? Je toto vůbec možné?! …

 

Panelové sídliště s rozkvetlými šípkovými keři. Odtud plně hrané:

Rozhlédnu se – a nedaleko mohutně kvete šípkový keř. „Šípková růže! Já cítím šípkovou růži!“ Přiskakuji ke keři, aktovka letí na zem, opatrně čichám k nejbližšímu květu. blaženě vdechuji nosem. (Óóó – skutečně! Já cítím tu jemnou vůni šípkové růže!) Honem skláním hlavu k sousednímu květu – opět, ano, cítím. Ještě k dalšímu květu. A k dalšímu. Nemohu se nabažit.

Náhle ze sousedního vchodu vychází naše kamarádka Blanka Kovandová. S taškou na nákup a říká: „Ahoj, co to děláš?“

„Já, já jaksi tento… tamhle... jako že… no – něco tu hledám!“

„Aha,“ říká pochybovačně a odchází.

A já letím domů a už ve dveřích řvu: „Zuzano! Já cítím šípkovou růži! Haló, pojďte všichni sem, cítím šípkovou růži! Zuzanko, kde seš?“

Z obýváku však vychází jen hřmotný soused Lojza (hrnek s kafem v ruce). „Co to křičíš?“ ptá se posměšně.

Okamžitě zvadám. „Sousede, ty vole! Proč existuješ?! Úplněs mi to zkazil!“

Potácím se zpátky ven, jdu ke keřům šípkových růží. Jsem šťastný, chci je obejmout.

 

Napište scénář a zahrajte si ve filmu. Více o soutěži zde.

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
10 komentářů
Oldřich Čepelka
Ještě pro Evu: Ano, jsem to já. A je to 30 let - páni! Napiš mi na cepelka@malery.cz abychom mohli komunikovat. Těším se!
Oldřich Čepelka
Všem vám děkuji za komentáře! Tak mě to povzdbudilo, že ukládám další scénář - Vyhrál ten děda? Totiž uvidíte ho, až náš pan cenzor :-) :-) jej zveřejní. (A jsem mu vděčný, bez jeho rad, bych se sem pořádně nedostal!)
Lidmila Nejedlá
Já cítím až za roh , a to ne jen vůně. Čichám, čichám, že jste na správném webu a budete nás i sebe dobře bavit. Váš čich je určitě už v pořádku, když jste vyčmuchal tak prima společnost. Tak ať je to stále lepší.
Alena Várošová
Ještě, že jste tu šípkovou růži neobejmul,lepší je fakt plakat štěstím pěkné.
Eva Mužíková
Pane Oldříchu, barvitě jste vylíčil svoji radost, sdílím ji s Vámi.... / Nejsou Vám blízké UD Hamr na Jezeře???/
Libor Farský
Přihodilo se mi přesně totéž. Popisuji přepadení, kdy jsem dostal zezadu ránu do hlavy železnou trubkou ve svém článku "Mé zážitky s policií". Ztratil jsem nejen čich, ale zpočátku i chuť. Dlouho mi prostě všechno chutnalo jako sláma. Kromě čokolády a olomouckých syrečků. A to byl tehdy můj jídelníček. Chuť se mi postupně vrátila, ale čich ne. Je to i nebezpečné, neboť necítím ucházející plyn u sporáku. Tiše Vám to závidím a zároveň přeji.
Věra Lišková
Dočetla jsem se, že nejlepší čich mají malé děti a s věkem se čich postupně zhoršuje. Dovedu si představit Vaší radost z vůně .
Jitka Chodorová
U nás v rodině jsem za čuchacího psa, někdy tím musím být až protivná, ale mám čich tak sugestivní, že někdy cítím i z televizní obrazovky vjemy, jako je třeba kouř z cigaret, či vůně nějaké květiny a jiné. Také si nedovedu představit ztrátu čichu.
Hana Rypáčková
Já jsem podle řečí mých blízkých hrozný čuchometr a je to někdy fakt na škodu. Tak bez toho smyslu si nedovedu představit nic. Věřím té radosti.. V Šakalích chuť- to může být až nebezpečné!!!
Zuzana Pivcová
Dost to se mnou hnulo, protože moje maminka kdysi také přišla o čich a po letech byla šťastná, když něco alespoň maličko dokázala ucítit. Já sama rozeznám a v nose si ponechám spíš různé nelibé "vůně", opravdové dost málo. Nejspíš z toho, že jsem mívala dost šílené časté rýmy. Tak ať máte štěstí!
--- BANNER 9 ---

Vážíme si vašeho soukromí

My a naši digitální partneři používáme na této webové stránce soubory cookies. Některé z nich jsou k fungování stránky nezbytné, ale o těch následujících můžete rozhodnout sami.

Nastavení
Odmítnout vše
Přijmout vše
Nezbytné/funkční

Jedná se o nezbytné cookies, bez kterých by nebylo možné stránky reálně provozovat. Zahrnují např. cookies pro ukládání zvolených nastavení či zapamatování přihlášení.

Vždy aktivní

Analytické

Tyto cookies se používají k měření a analýze návštěvnosti našich webových stránek (množství návštěvníků, zobrazené stránky, průměrná doba prohlížení atd.). Souhlasem nám umožníte získat data o tom, jak naše stránky užíváte.


Marketingové

Používají se pro účely reklam zobrazovaných na webových stránkách třetích stran, včetně sociálních sítí a kontextové reklamy. Jsou přizpůsobeny vašim preferencím a pomáhají nám měřit účinnost našich reklamních kampaní. Pokud je deaktivujete, bude se vám při procházení internetu i nadále zobrazovat reklama, ale nebude vám přizpůsobená na míru a bude pro vás méně relevantní.


Uložit nastavení
Přijmout vše