I já jsem se rozhodla přispět na tyto stránky svým příběhem ze seniorského života. Je to příběh prostý, obyčejný, lidský.

I když tomu tak dříve nebylo, můj život byl jiný. Byl veselý, pěkný, zvládala jsem mnohé aktivity i cestování. Velmi jsem se těšila na další poznávání všeho možného. U nás i v cizině. Před šesti léty, po mém odchodu do starobního důchodu, si moje maminka v 85 létech svého života ošklivým pádem nalomila páteř. K údivu rodiny i lékařů se ze zranění dostala, ale je doživotně vázána na použití francouzských holí a její mobilita je značně omezena. Přijala jsem tento stav jako fakt a tak už šest let pomáhám intenzivně své mamince, které bude v dubnu 91 let. Tato péče obsahuje vše potřebné, hygienu, nákupy, vaření, vyprání, vyžehlení, úklid bytu, dopravu k lékařům, apod.

Protože v Praze máme malý byt, do kterého maminku vzít nemohu, jezdím za ní 3x týdně vlakem do malého městečka mezi Kladnem a Rakovnikem. Řidičský průkaz nevlastním, a tak mě můžete potkat ve vlacích na trati Praha-Rakovník. U maminky je ještě navíc ztížená ta situace, že je v bytečku, který jsem pro ni sice odkoupila, ale který je situovaný ve 2.poschodí, takže dolů a ven se dostává jen velmi těžko a za mé intenzivní asistence. Naštěstí maminka je duševně ještě čilá, čistotná a celkem dobře jí to myslí. Sleduje dění u nás i ve světě a ráda by ještě letěla za svým synem a za vnučkami do Miami, což mě se jeví jako nerealizovatelné.

Vzdala jsem se de facto všeho, co by mi klidný seniorský život jistě přinesel, necestuji, neužívám si. Léta jsem nebyla u moře. Nevzdaluji se nikam více jak na 2 dny.

Vše věnuji mamince. Nepovažuji to za žádnou zásluhu, ani nechci zde vyzdvihnout nějaké své přednosti. Mamince tímto vracím jen to, co ona dělala pro mě.

V naší rodině platí tradice - postarat se o starého člověka.Pokud možno ho "neodložit."

Když mi v r. 2012 můj kamarád doporučil portál i60, byla jsem na vrcholu blaha a ve vzácných volných chvílích jsem se věnovala psaní své vlastní tvorby a čtení příspěvků uživatelů portálu. Navázala jsem zde nějaká přátelství a tak i tento fakt je můj neodmyslitelný seniorský život.

Pokud mi z mého času ještě něco málo zbývá, pomáhám dceři a vnoučatům.

Vždy na začátku července, pokud si maminku vezme její sousedka, jedu si na pár dní odpočinout na samotu na Vysočinu,do klidu, připravit chatičku pro vnoučata na letní pobyt, poslouchat zpěv ptáků, posedět u studánky a popít s přáteli dobré vínko.

Všem přeji pevné zdraví a dobrý seniorský život - bez úrazů!

 Můj seniorský život - nová soutěž magazínu i60 o zajímavé ceny. Jaké je to být seniorem? Jak prožíváte toto období života? Co vám seniorský věk vzal a dal? Jak se změnil váš život po odchodu do důchodu? Jak se bavíte v seniorském věku, co nejčastěji děláte? Jste aktivním seniorem, anebo většinu času trávíte sami? Napište nám do nové čtenářské soutěže magazínu i60 své příběhy a postřehy, povídky, glosy. Více o soutěži se dozvíte zde.