Topím se

Můj svět

Topím se

Datum: 6. 2. 2016

Diskuze: 13

Topím se v češtině.

Vlastně mě vyprovokovala Otázka dne ohledně hlubokého přátelství.

Kamarád, přítel, milenec a jejich ženské tvary. Myslím, že význam těchto slov se poněkud posunul.

Kamarádů můžu mít přehršle, ale přítel - člověk, kterému otevřu dušičku, ten by měl být jeden. Jenže já žiji s přítelem, takže to není jen přátelský vztah. A můj přítel je i dobrý milenec. Kdysi byl milenec myslím chápán jako odskok od lože ze stálého vztahu.

Kamarádky mám. S jednou se mi lépe povídá, víc jí řeknu. Je to přítelkyně? Když porovnám s významem mužského tvaru, a ve společnosti tuto ženu představím jako svou přítelkyni, budou se na nás dívat jako na lesby?

A pak tu je osoba označovaná jako rodinný přítel. Všichni víme, jak je myšleno, ale v tom významovém (možná jen mém) zmatku, kdo ví….

No a jak i někde bylo řečeno, „kamarád taky rád“, takže to je milenec?

To jen tak, co mne napadlo….

Ať milenec, kamarád, přítel, manžel,

hlavně, že je nám fajně.

| glosa

Autor: Helena Votíková

Hodnocení článku:

Moje hodnocení:

Pro hodnocení se musíte zaregistrovat nebo přihlásit .

SDÍLET NA FACEBOOK

Zpět do rubriky Zpět na homepage

Váš příspěvek do diskuze:

13 komentářů

Soňa Prachfeldová 8.2.2016 10:45

Když se říká - vážení přátelé - je to všeobecné, když řeknu to je můj přítel, je to něco víc než kamarád, když jde o přátelství mezi dvěma opačného pohlaví je to sporné, když se jedná o kamarádství tak je to spíše v partě. Říká se přítele poznáš v nouzi - tak si vyberme. Význam si vyberu takový , jak to pociťuji a jaká je situace. Mě se zase nekíbí výraz druh, družka, životní druh to zní líp a ti už mají většinou společné bydliště, jinak jim to ouřady neuznají. Babo raď :-)

Jiří Libánský 8.2.2016 00:28

Zase tak úplně, paní Vando, s vámi nesouhlasím. Když svého přítele budete nazývat kamarádem, mohlo by se ho to dotknout. Když o něm budete mluvit jako o milenci, mohlo by to zase vadit jeho manželce. Tak myslím, že to zase až tak jedno není.

Elena Valeriánová 7.2.2016 19:51

Mám to přesně tak, jako Jana Š. Stoprocentně, až se divím.

Zuzana Pivcová 7.2.2016 19:29

Ačkoliv jsem původně s němčinou, o níž se tu nárazově zmiňuji, vystudovala i češtinu, přiznám se, že dnes, po letech, se v ní také pořádně topím, už takřka plavu, jak říkával náš literát, jen s jednou nosní dírkou nad hladinou. Nemám na mysli jen různé pravopisné a gramatické změny do podob, které by dříve neprošly. Topím se i v různých přejatých počeštěných slovech, která se pokoušíme skloňovat či přechylovat. No, a v přátelích mám také (ne osobně :-D) trochu nejasno. Když řekneme, že má hodně přátel, určitě nemyslíme partnerů beze svatby. Když ale řekneme, má přítele, vnímá to dnes už každý jako milence beze svatby. To je posun. Němci třeba to Freund používali už dávno ve smyslu intimního vztahu. Zatímco Britové stále rozlišují friend a boyfriend.

Marie Magdalena Klosová 7.2.2016 18:30

Vždy jsem pokládala přítele/přítelkyni za víc než kamarády.Myslím,že je to vztah intimnější a soukromější,než je kamarádství.Intimitou nemyslím sexuální zabarvení.Neztotožňuji se s významovým posunem.Muže,se kterým žiji,nazývám partnerem,spolehlivou,důvěrnou,mnohaletou kamarádku,přítelkyní.Ať si to každý přebere ,jak chce.mm

Helena Votíková 6.2.2016 20:04

Jitko, cizinci.. to je zas jiná kapitola. V cizině používáme taky ruce, nohy, když nemůžeme najít správné slovíčko:-)

Jana Šenbergerová 6.2.2016 19:47

Moc hezké téma k zamyšlení. Těch slov, jejichž význam vnímáme různě, je bohužel mnohem víc. Já vnímám význam slov kamarád a přítel zcela opačně, než ostatní. I zcela neznámé lidi můžeme oslovit vážení přátelé, ale stěží vážení kamarádi. Takže jsem vždy měla kamarádku, se kterou jsem sdílela holčičí radosti a starosti, zatímco jsme se přátelily s dalšími, méně blízkými lidmi. O Pavlovi nemluvím jako o příteli, protože mezi dvěma lidmi opačného pohlaví vnímám přítele jako někoho, koho klidně vyměním, zatímco s Pavlem hodláme spolu zůstat. Nemíníme spolu uzavřít manželství, nevidíme k tomu žádný rozumný důvod. Takže zbývají jen dvě možnosti; může být mým partnerem a určitě i mužem, kterým také opravdu je. V tomto rámci jsme i milenci. Můj nevlastní dědeček byl oficiálně babiččiným druhem. I to je pro mě přijatelné. Takže pro sebe v tom mám docela jasno, a nemám potřebu nějak moc to řešit.

VANDA Blaškovič 6.2.2016 17:51

Myslím, že není tak důležité, jak dotyčného pojmenujeme. Hlavně, že je tím, za co ho považujeme. Kamarád kamarádem, přítel přítelem, milenec milencem, druh druhem. Dobrá úvaha..děkuji.

Jarmila Komberec Jakubcová 6.2.2016 17:41

Já to neřeším - mám jednoho víc než přítele a pak čtyři přátelé a zbytek jsou kamarádi. Je důležité, že je máme rádi a věříme jim. A zase oni nám. A pak ještě spoustu kamarádek.

Zdenka Jírová 6.2.2016 17:27

Myslím, že je to často tím, že se snažíme nějaký vztah k dané osobě nějak upravit, aby pro nás nebo okolí zněl lépe. Nevím proč se dnes používá pro nesezdaného partnera výraz "přítel" namísto dřívějšího "druh /žka". Podle mne je přítel bez mileneckého vztahu, ke kterému mám největší důvěru, kdežto druh je zástupný za "manžel", bývalo to oficielní označení. Kamarádů mohu mít několik, ale moc důvěrný k nim nebývám. Máme společné hobby, školu, hospodu. Dnes je to ale opravdu těžké poznat, s kým bydlím a je to tedy i můj milenec nebo kdo je jenom dobrý přítel.

Načíst starší příspěvky