Kvůli jeho zjevu (daného i tím, že od mládí téměř neviděl na levé oko) jej režiséři často obsazovali do záporných rolí. Hrál třeba v Chobotnicích z druhého patra či velitele koncentračního tábora v televizní inscenaci Viktora Polesného Hodina tance a lásky. Přes 15 let učil na DAMU.

Pětašedesáté narozeniny by 25. ledna oslavil výborný herec a oblíbený pedagog Boris Rösner.

Rösner se narodil v Opavě, jeho matce, herečce Jarmile Horské, tehdy bylo pouhých 19 let. Rodiče se rozvedli, když byl malému Borisovi rok a s otcem skladatelem a dirigentem Mirko Čechem-Rösnerem se blíže poznal až ve dvanácti.

V roce 1973 absolvoval Divadelní fakultu Akademie múzických umění, kde jej učili Václav Voska nebo Vlasta Fabiánová. První angažmá získal v libereckém Divadle F. X. Šaldy, v roce 1979 odešel do Městských divadel pražských.

Na jevišti Národního divadla pak Rösner odehrál za 20 let na osm desítek rolí, zaujal například jako Harpagon v Moliérově Lakomci. Za tuto roli posbíral skoro veškerá domácí divadelní ocenění – Thálii, Cenu Divadelních novin i Cenu Alfréda Radoka.

Rösner, který byl ženatý a měl dceru Gabrielu, nebyl jen hercem a pedagogem DAMU (na které učil od roku 1989), angažoval se i během listopadové revoluce. V roce 2000 se neúspěšně ucházel o post ředitele činohry Národního divadla.

Zemřel předčasně 31. května 2006 ve věku pouhých pětapadesáti let.