Mým největším zážitkem v roce 2015 byl jubilejní sraz spolužáků "50 let po maturitě", kterého jsem se zúčastnil 30. května.

Celý maturitní ročník 1965 Matičního gymnázia v Ostravě se sešel v budově gymnázia. Historie tohoto ústavu je úctyhodná. Matiční české reálné gymnázium bylo slavnostně otevřeno 16. září 1897. Následujícího roku obdrželo vlastní budovu na ulici Matiční 5, která byla postupně rozšiřována pro potřeby nižšího i vyššího gymnázia. Od školního roku 1901/02 byl ústav rozdělen na klasické gymnázium, kladoucí důraz na latinu a řečtinu, a reálku.

Je to nejstarší střední škola s českým vyučovacím jazykem v Ostravě. Za našich studií se ústav jmenoval SVVŠ Šmeralova, nyní nese své původní jméno. Při prohlídce školní budovy jsme obdivovali, jak se ta naše škola za oněch 50 let změnila k nepoznání, jak v ní věda a technika kráčela mílovými kroky vpřed, že nic neztratila ze své tradičně skvělé pověsti.

Ve vestibulu školy nás čekalo velice milé překvapení. Pod známou nástěnnou ozdobou byla připravena domácí studentská kapela, před ní několik řad židlí, které se velice rychle zaplnily nedočkavými absolventy šesti tříd maturitního ročníku 1965. Po hezkých písních s českými, anglickými i francouzskými texty se ujal slova současný ředitel gymnázia Mgr. Ladislav Vasevič, který vyšel žádosti o prohlídku naší bývalé školy ochotně vstříc. Jen se trochu divil, že ho žádáme o takovou samozřejmou věc. Tak slavnostní přivítání nikdo z nás opravdu nečekal, hluboce nás to všechny dojalo.

Pan ředitel vyjádřil své nesmírné potěšení, že může přivítat tak hojný počet absolventů školy, jelikož jako pedagog dobře ví, co střední škola pro její žáky znamená a že s ní zůstali po celý dlouhý čas spjati neviditelnými pouty. Radostná a přátelská atmosféra, která se díky současnému řediteli a jeho studentům vytvořila, byla umocněna přítomností profesora chemie a biologie Mgr. Karla Halfara, kterému vyjádřili jeho bývalí žáci nesmírnou úctu a vděčnost. Vždyť mnozí z nás jsme se díky prof. K. Halfarovi stali celoživotními chemiky, biology, lékaři či farmaceuty, jak láskyplně za všechny spolužáky připomněla a poděkovala Mgr. Bibiana Malá.

Po hodině nostalgického pobytu v budově gymnázia jsme se přemístili do nedalekého ostravského hudebního klubu Parník, kde naše vzpomínání na krásné časy studentského mládí pokračovalo, nechyběla ani bohatá tombola nebo sborový zpěv za skvělého klavírního doprovodu našeho spolužáka Honzy Neničky, který pro nás obětavě vytisknul "historické zpěvníčky" s nesmrtelnými písničkami Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra a dalšími hity 60. let.

A tak jsme si i my "sklerotici" s chutí zazpívali písně našeho mládí.