Nebojme se, tato planeta – pokud se nestane nic hrozného – jen tak nevymře. A zkusme se o tom nechat přesvědčit několika statistickými čísly z dílny OSN. Slibujeme, že tentokrát nebudou úplně nudná.

Na počátku občanského letopočtu žilo podle odhadů historiků na světě asi 300 milionů lidí. Od té doby populace až na určité výkyvy, které způsobily hlavně morové epidemie, neustále roste. Přes první miliardu se počet obyvatel zeměkoule přehoupl v roce 1804. Pro srovnání – před 25 lety, 11. července 1987, na světě žilo již pět miliard lidí. A loni světová populace symbolicky překročila hranici sedmi miliard!

Podle odhadů by se však měl růst světové populace poněkud zpomalit. Jestliže v uplynulých letech přibývala miliarda lidí na Zemi přibližně za každých 12 let, osm miliard lidí by mělo žít na světě v roce 2027. Ovlivní to i neustále se zvyšující věk dožití seniorů. Devět miliard by měla mít světová populace v roce 2046 a v roce 2083 by mělo pobývat na zeměkouli deset miliard lidí.

Indie silnější než Čína?

Jestliže nejvyšší nárůst obyvatel byl zaznamenán v 60. letech uplynulého století (v průměru 2,03 procenta ročně), nyní je to jen 1,3 procenta ročně. Nejlidnatější zemí světa je Čína s asi 1,3 miliardy obyvatel (pětina světové populace), přes miliardu má i Indie. Právě Indie by měla podle odhadů v budoucnu převzít primát nejlidnatější země světa. V roce 2050 by mohla mít až přes 1,5 miliardy obyvatel. Problémem podle demografů je ovšem nerovnoměrnost rozložení obyvatel, v pěti nejlidnatějších zemích například žije skoro polovina všech obyvatel zeměkoule.

Roste také podíl obyvatel žijících ve městech. Zatímco v roce 1800 žila ve městech pouhá tři procenta světové populace, v současnosti je to 50 procent a do roku 2050 by to mělo být 70 procent.

Z jednotlivých světadílů je nejlidnatější Asie, kde žije kolem 60 procent lidstva, následovaná Afrikou (15 procent) a Evropou (11 procent). Nadváha Asie se ale bude podle prognóz zmenšovat a v roce 2100 by podíl obyvatel Asie na světové populaci měl činit už "jen" 45 procent. U Afriky by měl tento podíl naopak stoupnout až na 35 procent.

Angličtina na třetím místě

Z jazyků vede s přehledem čínština, kterou podle odhadů OSN hovoří přes miliardu lidí. Za čínštinou španělština (329 milionů hovořících) a angličtina (328 milionů).

Symbolickým obyvatelem zeměkoule s pořadovým číslem pět miliard byl OSN vybrán rodák ze Záhřebu Matej Gašpar. A také šestimiliardtý obyvatel pochází z bývalé Jugoslávie. Stal se jím v sarajevské porodnici Koševo Bosňan Adnan Nević. Loni však generální tajemník OSN Pan Ki-mun na rozdíl od předešlých milníků prohlásil, že nemůže přesně stanovit, kdo se stal sedmimiliardtým člověkem na světě.