První celostátní spartakiáda, která byla zahájena přesně před šedesáti lety 23. června 1955, probíhala na pražském Strahově téměř dva týdny. Monstrózní tělovýchovná akce, kterou se komunistický režim rád chlubil a jíž demonstroval světu šťastný život v socialistickém Československu, se pak s výjimkou roku 1970, kdy se politici obávali masových protestů kvůli sovětské okupaci, konala v pětiletých intervalech celkem šestkrát. Příprava na tu sedmou v roce 1990 byla v plném proudu, sametovou revolucí však spartakiádě definitivně odzvonilo. 

Pražská hromadná vystoupení desetitisíců cvičenců byla pouze vrcholem pyramidy. Spartakiády se účastnily statisíce lidí, povinně se nacvičovala na všech školách, své skladby měli kromě dětí a dorostu i muži, ženy, matky s dětmi a vojáci. Před pražským vyvrcholením se konala vystoupení na regionálních úrovních. Kromě hromadných skladeb spartakiády obvykle provázela celá řada dalších sportovních a společenských akcí, většinou s výrazným propagandistickým obsahem. 

Tradice hromadných tělovýchovných vystoupení v Česku sahá ale daleko před rok 1955. Komunistické spartakiády se hlásily k obdobným prvorepublikovým akcím dělnických tělocvičných jednot. Nejslavnějším hromadným cvičením však byly apolitické všesokolské slety, pro které byl Strahovský stadion vybudován. První z nich se konal již v roce 1882 (na Strahově poprvé v roce 1926), na rozdíl od spartakiád se jich cvičenci účastnili dobrovolně.