U lomu stojí mladík. Něco přes dvacet. Za sebou má pasťák. Rozvod rodičů. Útěk od matky, která se podruhé vdala. Nenáviděl otčíma. Utekl k otci, ale ten se časem oženil a on v rodině jakoby přebýval. Utíkal k partě. Pak k drogám, nakonec zbyly rozkrádačky a ten hroznej pasťák. Nikdo ho nečekal. Nikdo ho nehledal. Nikomu nescházel. Kam dál jít? K tetě a strejdovi. Vlastně jim může říkat dědo a babi. Vyjde to nastejno. Nejsou pokrevní. Teta je kamarádka mámy. Jezdil k ní jako malej kluk. A teď tu stojí u lomu, kde ho teta učila plavat. Stojí nad propastí. Promítá si svůj pád do propasti. Neuvědomuje si, že už do ní dávno spadl.

Pohádal se se strejdou. Na stole nechal dopis na rozloučenou.

„Bohouši, Martin tu nechal dopis. Blázen. Že chce spáchat sebevraždu. Jdu ho hledat. Jdu pro něj.“

Děda bere do ruky mobil. Mobil vyzvání. Konečně ho zvedne. Hele, mladej, neblbni a vrať se domů. Kde jsi? U lomu? Teta jde pro tebe.“

Přišli oba. Zůstal. Na čas. Martinovi se stýská po partnerce a dceři.

„Teto, zavolej Romaně. Ať přijede. Ať se vrátí.“

„Prosím tě, vždyť je někde u příbuzných na Slovensku. Má tě dost. Ani se jí nedivím. O nic se nestaráš. Jen si tu brnkáš na kytaru. Nepracuješ. Peníze jí neposíláš…“

Martin sedí jako zařezaný. Pak se nabídne, že upeče roládu.

„No, vidíš, jakej jsi šikovnej. Hele, doděláš si výuční list, ať můžeš dělat cukráře. Budeš mít jako vyučenej víc peněz. A hlavně seženeš práci.“

Martin přikývne. Nějaký čas zkouší sehnat aspoň brigádu. Na pár dní. Ale nikde dlouho nevydrží. Dny se vlečou. Prázdnota dává dnům šeď a tíseň. Utéct není kam. Kdyby tak zase mohl někam utéct. Do města. Za zábavou.

Zůstává doma sám. Teta a strejda jsou na statku u zvířat. Očima bloudí po prázdném pokoji. Po skříni. Ruce otevřou šuple. Pak další. Dá se něco najít? Něco ho nutí hledat. Instinktivně vyndá obálku. Pro začátek to postačí. Teď honem pryč. Útěk zvládá ze všeho nejlíp. Než se teta se strejdou vrátí, je už několik hodin na cestě za dobrodružstvím.

„Haló, policie? Chtěla bych oznámit krádež. Můžete přijet?“     

Nikdo ho nehledal. Nikomu nescházel.

A teprve teď je hledán.