Mnoho lidí si při vyslovení místního názvu Bohnice představí v prvé řadě tamní dlouholetou psychiatrickou léčebnu. Bohnice však, podobně jako náš Chodov, mají vedle novodobých panelákových čtvrtí i starou domkovou zástavbu. Proto se často v názvech rozlišuje Sídliště Bohnice a Staré Bohnice.

Musím konstatovat, že Bohnice, jako ostatně celá Praha 8, tedy Karlín, Libeň, Ďáblice, Čimice a Kobylisy, žijí poměrně bohatým kulturním a společenským životem, což se týká překvapivě i tamních seniorů.

Značný podíl na bohnických akcích má nejen Městská část Praha 8, ale také občanské sdružení Bohnice žijí a římsko-katolická farnost. Tyto složky pořádají každoročně v květnu i takzvané Starobohnické posvícení. Název vypovídá, že se koná na náměstíčku původních Bohnic a nese se v duchu staročeského jarmarku.

Posvícení je vlastně vzpomínková slavnost na posvěcení zdejšího barokního kostela Svatého Petra a Pavla, přestavěného z původního románského kostelíka, vysvěceného již v polovině 12. století, a to dokonce za přítomnosti tehdejšího panovníka, krále Vladislava, a jeho ženy Judity. Originální doklad o vysvěcení je údajně uložen jako kulturní památka v Archivu Hlavního města Prahy coby nejstarší dokument svého druhu.

O víkendu se konal již 8. ročník posvícení s programem všeho druhu. Patřil k němu jarmark s ukázkou starých řemesel, hudební, taneční a dramatické vystoupení souborů na scéně a samozřejmě pak historický průvod krále Vladislava s družinou. Návštěvníci mohli z trhu zavítat do barokního statku Vraných z roku 1772, kde sídlí občanské sdružení Bohnice žijí. Krásně zrenovovaná stavba lidového baroka nabízí během roku pro občany programy všeho druhu, besedy, kroužky, cvičení či kulturní představení. Otevřena byla i půvabná zahrada farního centra, která je vhodná jako místo odpočinku, dětských her, ale i pro společenské party.

Starobohnické posvícení každoročně přiláká množství návštěvníků různého věku. Letos k tomu zcela jistě přispělo i příjemné počasí a v neposlední řadě i závěrečné vystoupení známé skupiny Spirituál Kvintet. To jsem však již neviděla, právě tak, jako nevím, kdo vyhrál v tombole hlavní cenu - vepřovou hlavu. Ale jinak ve mně zanechalo posvícení hezký, uklidňující pocit. Snad se k vám trochu z něj dostane alespoň z přiložených obrázků.