Jsem ze Severních Čech a mám svůj kraj rád, nejradší se toulám kolem Ohře a v Českém středohoří. Když sleze sníh, vyrážím do přírody každý týden, zimní druhy hub končí, těch v zimě moc neroste, hojná je jedlá a léčivá penízovka sametonohá (Flammulina velutipes) a hlíva ústřičná (Plerotus ostreatus), s těmi se lze ještě setkat v březnu jako třeba s nádherným ohnivcem rakouským (Sarcoscypha austriaca), ten vyrůstá rovněž v zimních měsících a růst končí na jaře.

Na jaře v dřevním opadu můžeme nalézt další krásný ohnivec (Microstoma protracta) nebo urničku pohárovou (Urnula craterium), oba druhy jsou vzácné a jsou uvedeny v Červeném seznamu jako ohrožené druhy, nález vždy potěší. Ve smrčinách vyrůstá další vzácná houbička - ušíčko černé (Pseudoplectania nigrella).

Občas vyfotím i pěknou kytičku, málokdo ví, že houby parazitují i na květinách, příkladem je třeba hlízenka sasanková (Dumontinia tuberosa), která parazituje na kořenech sasanky jarní, další houbička parazit vyrůstá na starých lískových jehnědách - jehnědka lísková (Ciboria coryli). Jedná se o malé několika milimetrové plodničky a k focení je potřeba makroobjektiv nebo předsádky na objektiv.

K prvním jarním houbám patří jedlá kačenka česká (Verpa bohemice), objevující se koncem března, roste nejčastěji v porostech jasanů a topolů, její růst je krátký, zhruba měsíc. Po kačenkách nastupují další houby, výtečné a velmi ceněné smrže. Těch je několik druhů a jejich růst je vázán na růžokvěté stromy a keře, třešeň, jabloň, trnku, šípek, ale i osiky a topoly.

Letošní jaro bylo zatím suché, ale z prověřených míst se mi smrže i kačenky podařilo nalézt. Ne sice ve velkém množství, ale nálezy potěšily a pokrmy z nich byly vítaným zpestřením jídelníčku.

Přikládám pár fotografií z jarního toulání po severních Čechách.