Ve Strnadicích na Benešovsku vzniklo muzeum automobilů zaměřené na poválečné vozy především ze zemí někdejšího východního bloku. Expozice zahrnuje více než stovku aut, dalších asi pět desítek je umístěno v otevřeném depozitu. Návštěvníci si mohou připomenout, v jakých vozech lidé z někdejších socialistických zemí jezdili od roku 1948 až do 90. let. "RetroAutoMuzeum se poprvé otevře veřejnosti tuto sobotu," řekl majitel Libor Kucharski.

Sbírka mapuje vývoj poválečných automobilů napříč zeměmi tehdejšího východního bloku, ale neopomíjí ani kontext doby. Na informačních panelech se návštěvník například dozví, kolik který vůz stál a další zajímavosti. Kucharski zdůraznil, že mu šlo o pouhý popis. "Rozhodně to není žádná glorifikace té doby, nebo naopak hanění," zdůraznil.

Například v části nazvané Od zavinovačky k sametu si člověk narozený koncem 60. let může na vývoji v automobilovém průmyslu připomenout svůj život až do listopadové revoluce v roce 1989 - jaká auta ho provázela, když se narodil, když byl na brigádě nebo na dovolené.

Expozice jednoho z největších soukromých automobilových muzeí v Česku začíná poválečnými vozy Aero Minor II z roku 1948, Škoda 1101 Tudor a IFA F9. Nechybí v ní zástupci značek Trabant, Wartburg, Moskvič, Tatra, VAZ, Volha, Dacia, ARO, FSO, Oltcit, Zaporožec a dalších. Mezi novějšími automobily návštěvník najde Tatru 700 z poloviny 90. let nebo wartburgy a trabanty se čtyřtaktními motory.

Lahůdkou pro automobilové nadšence je mimo jiné čtyřkolový Velorex 435, který je už dnes poměrně vzácný. "Je po kompletní renovaci," uvedl Kucharski. V muzeu kromě aut vyráběných v zemích východního bloku nechybí ani vysněné západní vozy prodávané v síti obchodů Tuzex, například auta značek Renault nebo Simca.

"Auta jsem sháněl posledních dvacet let, první auto mi koupili rodiče. Když jsem se dostal na střední školu, tak jsem dostal za odměnu Pragu RN, náklaďák, který mám dodneška a který tady ještě zatím není," vzpomíná Kucharski na své sběratelské začátky. Aby měl své plechové poklady kam dávat, koupil bývalý kravín ve Strnadicích. Nakonec se rozhodl, že svou sbírku zpřístupní i dalším lidem a kravín rozšíří a přestaví na muzeum.