V České republice, jako ve většině evropských zemí, začne v noci na neděli platit letní čas. Ve 02:00 si lidé musejí posunout hodinky o hodinu dopředu, takže noc ze soboty na neděli bude o hodinu kratší. Letní čas, který letos skončí 25. října, se používá každoročně už 36 let, stále ale existují snahy ho zrušit. Motivací pro zavedení zimního a letního času byly energetické úspory během dvou světových válek.

V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé v letech 1915 a 1916, vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v roce 1979 za ropné krize. Do roku 1995 trval v Česku letní čas šest měsíců, od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců, tedy do konce října.

Evropská komise se bude v příštích týdnech zřejmě zabývat otázkou, zda má smysl v EU i nadále dvakrát ročně měnit čas ze zimního na letní a zpět. Na evropskou exekutivu se kvůli tomu obrátil europoslanec Pavel Svoboda, který usiluje o to, aby byla zrušena evropská směrnice o úpravě letního času. Pak by se prý rozhodlo, zda zůstane jenom zimní nebo letní čas. Úspora energií, která byla primárním důvodem pro zavedení letního času, přitom v současnosti nemá opodstatnění. Mluvčí energetické společnosti ČEZ Ladislav Kříž v minulých letech opakovaně řekl, že změna času nemá na spotřebu elektřiny žádný vliv.

Lékaři a psychologové se shodují na tom, že na změnu času si lidé, zejména ti starší a děti, zvykají asi týden. Hůře si prý zvykají hlavně na letní čas, kdy musí fakticky vstávat o hodinu dřív.

Američtí vědci loni uveřejnili studii, podle níž se den po zavedení letního času o 25 procent zvyšuje počet srdečních záchvatů. Po přechodu na zimní čas jich naopak prakticky stejným poměrem ubylo.