Na mnoha místech v Česku vyvrcholilo o víkendu masopustní veselí, které by podle tradice měl vystřídat čtyřicetidenní půst před Velikonocemi. Původně se slovem masopust označovalo celé období od Tří králů do Popeleční středy. Dnes jako masopustní období lidé vnímají jen tři dny před Popeleční středou, takzvané ostatky. Masopustní průvody masek připravila města a obce většinou na víkend, i když tradičně masopust gradoval maškarní zábavou na masopustní úterý. 

Masopust byl slavnostním obdobím mezi Vánocemi a postní dobou. Konaly se během něj taneční zábavy, zabijačky i svatby. Jeho počátek je stanoven po svátku Tří králů, konec závisí na datu Velikonoc a spadá tak do období od poloviny února do počátku března. Popeleční středou začíná postní doba, období přípravy na Velikonoce, největší křesťanské svátky roku. 
Datace masopustu sice odpovídá křesťanskému roku, jeho podoba ale vychází především z římského náboženství, které s předjařím spojovalo vegetační a plodnostní božstva, jako je Bakchus. 

Najíst se na celý rok…

S masopustem se pojí typický jídelníček, jemuž dominují mastná a tučná jídla. Lidé se při něm měli najíst tolik, aby vydrželi celý rok. Tradiční masopustní jídlo jsou koblihy z vláčného kynutého těsta. Kromě nich se jí tučné vepřové – pečený bůček nebo ovarové koleno, které je pak třeba spláchnout dobrým pivem. Proudem většinou teče i kořalka. 

Poslední tři dny, tedy masopustní neděle, pondělí a úterý, se také nazývají končiny, ostatky, fašank či přímo masopust. Konají se během nich rituální úkony, průvody masek, scénické výstupy a končí taneční zábavou. K maskám, které se objevovaly nejčastěji, patří medvěd, někdy vedený na řetězu medvědářem, klibna (kobyla), skrývající často dvě osoby. Objevovala se i maska s jezdcem na koni, Žid s pytlem nebo rancem na zádech, bába s nůší, kominík se žebříkem, kozel a mnoho dalších. 

K masopustním scénám a výjevům se řadí právě soud s Bakchusem, pochovávání basy, pohřeb klibny, stínání kohouta, babský mlýn, drezúra koně nebo boj s medvědem. Písemné zmínky o masopustních rejích z Čech i Moravy jsou dochovány ze 13. století, i když svátek je zřejmě ještě staršího data.