Co nutí člověka stát se technikem?
Výchova k práci se v rodinách hřála na výsluní, ve škole byla pracovní výchova součástí osnov. V dílnách jsme se učili ohánět pilníkem i hoblíkem, na školním pozemku rýt jak krtci. Děvčata měla navíc předmět péči o rodinu. Učily jsme se být hospodyňkami a šily v ruce košilku pro mimino.
Na gympl chodila jen moje starší sestra. Já studovala SVVŠ. Matematickou třídu, neb zemědělská (která by mi vyhovovala lépe), byla obsazena dětmi družstevníků. Hned od prvního ročníku jsme měli dílny v Českých závodech motocyklových. Vybírali jsme si obor mezi několika profesemi. Byla jsem soustružník. Musím říct, že mě to bavilo, i když jsem zpočátku měla problémy. Omdlévala jsem. Naštěstí jsem nikdy nespadla do soustruhu, ale sesula se na dřevěný rošt. Také jsem se probouzela na dřevěném roštu v šatně a byla jsem ten den propuštěna z provozu. Nedělala jsem to schválně, jen nesnáším mastnotu a soustruhovaný kov byl hojně tmavým olejem zalévaný a všude kolem bylo vše nasáklé olejem. Chtěla jsem být dobrý soustružník a nedělat zmetky. Zmetky se házely do připravené bedny a počítalo se s tím, že studenti narozdíl od učňů budou bedny zaplňovat.
Svačinové přestávky byly veselé párty se spolužáky a učni (setkávali jsme se i na nedělních čajích), kterými jsme byly ve svých nafasovaných slušivých lacláčích a šátcích s kšiltem obletovány. O prázdninách jsme nastoupili na čtrnáctidenní placené brigády. Za první výplatu jsem si pořídila "komíny" na lyžování. Dokonce jsem odhalila rozkrádačku, když jsem pomáhala s inventurou v řetízkárně. Krabice byly sčítány stylem řady x sloupce, a já z pilnosti lezla na kvádr krabic a propadla se do dutiny po zcizených řetězech. Prý se takhle vynášely v dílech celé motorky. Dostala jsem zaplaceno a velikou odměnu jako odstupné. S maturitním vysvědčením jsme dostali i výuční list.
S technikou jsem se setkala při získávání řidičského průkazu. Jízdy nebyly obtížné (každý dobrý otec naučí své dítě řídit auto), zato ale nezbytné opravy - to se na nás chlapi napásli. To bylo za to, že jsme si nenechaly rozepínat bluzičku při couvání do kopce, harašení ještě nebylo známé.
Při nástupu do nové práce bylo třeba stát se promítačem kina. Proškolení netrvalo dlouho a činnost to byla zajímavá. Filmy byly i ve třech dílech, ale nebylo těžké díl po skončení přetočit a připravit nový kotouč na záložní rameno promítačky. Horší bylo, když se chatrný filmový pás přetrhl a muselo se lepit. Netrvalo to dlouho, zastřihnout okraj, vložit do lepičky a chvilku počkat na zaschnutí. Založit film a jelo se dál. Děti mezitím skoro zbořily sál, stoupaly si a hrály na plátně stínové divadlo. Byla to služba pro pracující matky, odpolední promítání pohádek. Snažila jsem se při své službě předkládat přírodovědné a zeměpisné filmy, sháněla jsem je ve filmovém archivu. Posílali je vlakem a správce je přivážel někdy až téměř před promítáním. Často byly i 16mm, což bylo jednodušší.
Zároveň jsem se seznámila s počítačem, program Karel na malém magnetofonovém pásku, malá obrazovka, jehličková tiskárna, ale proti lihovým kopírkám a psacím strojům to byl pokrok. Používala jsem jej jen na psaní a tisk textu. Studenti při soutěžích zvládali už i tabulky a vyhodnocování průběžných výsledků.
Než jsem se stačila zdokonalit, odešla jsem do důchodu. Vyměnila jsem pevnou telefonní linku za mobil a pořídila si počítač. První digitální foťáček Nikonek, notebook s Windows 8 a studování návodů pokračuje s novým foťákem Panasonic. Stále je co se učit. Domácí a kuchyňská technika je snadno ovladatelná, ale zahradní už stála určité úsilí. Jen třeba start motorové kosy. Sekačka s pojezdem se nahazuje snadněji, jen jí stačit!
Člověk se musí přizpůsobit životnímu prostředí, nebo snad ne? A jak jste na tom s technikou vy?
Pošlete odkaz na tento článek
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
Ukázkový úvodní text článku
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v…
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku…
Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva,…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela,…
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo…
My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i…
Dnešek začal skutečně lahůdkově. V práci nás sedí šest - tři a tři…
Jsem poměrně spokojený dědek. Nad politikou jsem už zlomil hůl, do…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou…
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy…
Bolelo to hodně a nakonec se ukázalo, že zákrok v ústní dutině…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Zatímco moje sestra žije aktivním životem pražského seniora,…
Den jako každý druhý s výhledem na krátkou práci v kanceláři,…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Každý máme nastavené možnosti a hranice, přes které už nejede vlak…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Řízením osudu jsem se ocitla v této životní etapě ve…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Vlastně to tenkrát před dávnými léty nebylo nic extra a on…
Když jsem se zamyslela nad svým životem, nemyslím si, že bych měla…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Ukázkový úvodní text článku
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Jako nadaný hypochondr historkami se zdravotní tématikou oplývám,…
O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu.…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně…
Bylo po poledni. Čekala jsem na jedné pražské anonymní autobusové…
Všechno to začalo oznámením do poštovní schránky, kde se nám…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do…
Tohle přísloví mi říkávali Italové, když jsem jim vyprávěla nějaký…
Zásadní životní události? Třeba vlastní svatba, první…
Jejich podvody jsou natolik mazané, že zamotají hlavu i zdatným…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
Vánoce jsou u nás období neshod a nepohody. Můj…
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
Je spousta věcí, které člověk tak nějak ví, ale v reálném životě…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou…
Byl jednou jeden úplně šedivý den. Nebe bylo zatažené a ptáci…
Tak tenhle rok jsem se dožila osmdesáti let. Od těch mladších ke…
Končí rok 2024 a já nemusím dlouze a namáhavě přemýšlet o…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
A je to za námi. Zase jedny Vánoční svátky i oslavy Nového roku…
Moje snacha všechno ví nejlépe a je mistryní v interpretaci toho,…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Když vzpomenu na své taneční v roce 1961 až 1962, vybaví se mi…
V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého…
Můj zdárný syn Jakub je sice mladším dítkem, ale je to hodně dávno…
Je dnes hodně nevlídně, a tak velmi ráda usedám k počítači, abych…
Nemám vlastního syna, ale syna, kterého jsem vyvdala. Jeho dítko,…
Čím dál více mě iritují řeči o seberozvoji, nutnosti se neustále…
Alena, dlouholetá kamarádka, jezdí do práce do Prahy vlakem ze…
Jak začít na novém blogu, když jsem tady taky nová? Vzpomínky a…
Včera odpoledne se mi rozeřval na stolku mobil – sousedka Věra:…
Bude to osm let, kdy vyšla má kniha s názvem Život s gamblerem.…
Za komančů k nám do bývalých Sudet občas přijeli, omrkli, vyfotili…
Jsem postižená. Ulítávám nejen na pikantnich historických…
Nejsem věřící, do kostela jsem nechodila. Věci mezi nebem a zemí…
Bydlení na venkově, byť za humny naší matičky Prahy, mělo svá…
Většina z nás má doma na stěnách rozvěšeny obrazy, které se…
Nedá se nic dělat, je to tak. Způsobila jsem mezinárodní ostudu a…
Když jsem ve "Foto dne" uviděla snímek kaple sv. Stapina na…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %