Ani jsme se nenadáli a jsme spolu s manželem letos už 52 let. Žijeme v rodinném domku sami dva. Děti se nám rozutekly a založily si své vlastní rodiny. Syna nám osud zavál do Prahy, má jednu dcerku, dnes už 19 letou.

Dcera bydlí kousek od našeho domu. Postavili si s manželem domek vlastní, což je výhoda, že nebyly problémy s hlídáním jejich dvou dcer. Dnes už 26letou a 24 letou. Horší to bylo u syna, obě babičky daleko, tak aby snacha neztratila práci a než vnučku vzali do školky, tak jsem jezdila hlídat do Prahy. Přes týden Praha, v pátek navečer směr domov a v neděli odpoledne zase do Prahy. Ale všechno se zvládlo.

Když u dcery stavěli domek, tak zase u nás 7 let bydleli. Vše probíhalo v klidu. Ani mi nevadilo, že jsme se dvě kuchařky pletly v jedné kuchyni. Dnes už jsem zvyklá na svůj klid, tak nevím, jestli bych to vydýchala. Oba jsme už nějaký ten rok v důchodu, já ještě vypomáhám na 4 hodiny v obchodě. Manžel od jara do podzimu zahradničí. Máme zahradu dosti velkou, tak že je tam práce nad hlavu.

Tak to je zhruba vše o mé maličkosti.