Život na Zemi nevznikl náhodou, ani nepřišel odjinud - umožnily jej podmínky, které na planetě způsobil náraz asteroidu. Naznačuje to studie českých vědců, kteří v laboratoři simulovali událost, jež před téměř čtyřmi miliardami let předcházela pravděpodobnému vzniku prvních živých forem na Zemi. Experiment neobjasňuje vývoj života na Zemi, ale vedl k získání základních dílů stavby života.

Vědci získali za pomoci působení laseru na směs chemických látek odpovídajících tehdejším podmínkám energii, která se uvolnila při nárazu asteroidu do planety. Při tomto pokusu vznikly všechny chemické látky nutné k vytvoření ribonukleové kyseliny RNA, která je jednodušší příbuznou základního stavebního kamene genů - DNA.

"Tato zjištění naznačují, že vznik pozemského života není výsledkem nahodilé události, nýbrž přímým důsledkem podmínek v prvopočátcích Země a jejího okolí," uvedli vědci ve studii publikované v prestižním časopise Proceedings, který vydává americká Národní akademie věd.

Práce českých vědců podporuje teorii o vzniku života přímo na naší planetě, zatímco další z rozšířených tezí hovoří o tom, že se sem primitivní organismy dostaly na kometě či asteroidu. Nepochybný důkaz o tom, že život skutečně vznikl ve zmíněné době, kdy asteroidy dopadaly na Zemi desetkrát častěji než v jiných érách, sice studie nepřináší, přesto je dalším významným dílem do mozaiky vzniku života na modré planetě.

Takový vznik života byl možný

Podle vedoucího autora studie Svatopluka Civiše z pražského Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie věd ČR jde o první experiment ověřující teorii, že energie z vesmírného nárazu může zahájit chemickou reakci klíčovou pro vznik života. Vědci se snažili simulovat impakt mimozemského tělesa, čili událost, kdy na povrch planety dopadne cizí vesmírné těleso, pomocí laserové jiskry. "K syntéze před třemi miliardami let klidně mohlo dojít. Impakty, kterých bylo hodně, mohly sloužit jako zdroj energie," řekl Civiš.

Přibližně 150 metrů velký laser, jeden z největších v Evropě, s obrovskou energií vyslal do směsi chemických látek na zlomek vteřiny paprsek, který uvolnil energii odpovídající přibližně miliardě kilowattů na velmi malém prostoru, což vytvořilo teplotu okolo 4200 stupňů Celsia.

"My se pokoušíme pomocí tohoto zařízení simulovat něco, co se asi odehrálo kdysi dávno, v dobách, kdy se vyvíjel náš sluneční systém," uvedl Civiš. Článek podle něho spojuje nejmodernější teorie o vývoji naší sluneční soustavy. Laser před lety Čechům poskytlo za symbolickou jednu korunu Německo a Akademie věd pro něj postavila budovu. Pomocí něj tak vědci napodobují děje o vysoké energii a provádějí zajímavé experimenty.

Zatímco někteří z dalších vědců považují experiment za významný, neboť dokázal vytvořit látky přítomné na Zemi v době počínajícího života, jiní jsou k jeho výsledkům skeptičtí, třeba kvůli zanedbatelně malému množství výstupního materiálu.