Vozy značky Maserati rozhodně nepatří k běžné automobilové konfekci. Výrobce sídlící v italské Modeně se naopak zaměřuje na zákazníky, kteří od svého vozu očekávají kromě luxusu a vysokého výkonu i pocit jisté výjimečnosti. Historie automobilky s trojzubcem ve znaku se oficiálně začala psát 1. prosince 1914, kdy její zakladatelé odeslali úřadům žádost o registraci firmy.

Nejdříve skládačky jiných značek

U zrodu slavné značky stál mladý automobilový závodník a mechanik Alfieri Maserati a jeho dva bratři. Firma, kterou založili v předvečer první světové války v Boloni, se zpočátku zabývala opravami a údržbou vozů značky Isotta Fraschini. Válka však podnikání nepřála, a Alfieri Maserati se proto přeorientoval na výrobu zapalovacích svíček pro letecké motory. Přitom ale nepřestával uvažovat o mnohem ambicióznějším cíli - stavět sportovní vozy vlastní konstrukce.

První automobily vyjely z manufaktury bratří Maseratiů na počátku 20. let. Fakticky šlo o skládačku z dílů již zavedených výrobců. Nejinak tomu bylo i v případě vozu nazvaného docela prostě jen Tipo 26, který vzbudil pozornost automobilových nadšenců díky vítězství ve slavném závodu Targa Florio v roce 1926. O tom, že vozy s trojzubcem ve znaku měly od počátku sportovní ambice svědčí fakt, že na podzim 1929 jeden z nich stanovil rychlostní rekord, který měl hodnotu 246,069 kilometru v hodině.

Smrt zakladatele a stěhování do Modeny

V roce 1932 firmu postihla tragedie v podobě předčasného úmrtí jejího zakladatele a vůdčí osobnosti Alfiera Maseratiho. Vedení společnosti převzali jeho bratři Ernesto a Bindo, jimž se hned následující rok povedl skvělý kousek. Dokázali se dohodnout se slavným závodníkem Taziem Nuvolarim, jenž monoposty Maserati dovedl k řadě úspěchů, čímž posílil renomé značky ve světě rychlých kol.

Pověst továrny sice rostla, ale při prodeji aut zákazníkům naráželi bratři Maseratiové stále častěji na ambiciózní německou konkurenci. V roce 1937 proto firmu prodali italskému průmyslníkovi Adolfovi Orsimu, jenž sice přinesl potřebný kapitál, ale zároveň rozhodl o přestěhování podniku do Modeny. Ke svým boloňským kořenům se automobilka dodnes hlásí alespoň logem. Trojzubec v jejím znaku je totiž kopií zbraně, kterou třímá v ruce socha boha Neptuna na boloňském náměstí Piazza Maggiore.

Konec ve Formuli 1

Ještě v polovině 50. let se monoposty Maserati pilotované Juanem Manuelem Fangiem úspěšně startovaly v závodech formule 1. V roce 1957 však Orsi kvůli finančním problémům vývoj závodních speciálů ukončil, a automobilce tak zbyla jen produkce luxusních vozů určených do běžného provozu. Jejich praotcem byl model A6, představený v březnu 1946 na autosalonu v Ženevě.

Zpočátku vyrábělo Maserati pouze kupé a z nich odvozené varianty s otevřenou karoserií. V roce 1963 ale představilo svůj první čtyřdveřový vůz, který stál na počátku řady sedanů nesoucích název Quattroporte.

Koncem 60. let, krátce po představení modelu Ghibli, získalo Maserati nového majitele. Byla jím francouzská automobilka Citroën, jež se ale v Modeně dlouho neohřála. V důsledku prvního ropného šoku se Francouzi dostali do potíží a Maserati musela zachraňovat italská vláda.

Změny majitelů

Od státního fondu GEPI firmu v roce 1975 koupil argentinský automobilový závodník a podnikatel Alejandro de Tomaso. Za jeho éry vyjely z bran továrny první vozy z řady Biturbo, jejichž úspěch pomohl firmě z nejhoršího. Po nevydařeném pokusu spojit síly s americkým Chryslerem prodal de Tomaso v roce 1993 Maserati italskému Fiatu, který ho posléze převedl pod svoji divizi Ferrari.

Historicky patřilo Ferrari k úhlavním rivalům vozů Maserati na okruzích. Vzájemná řevnivost bývala o to větší, že obě automobilky sídlily nedaleko od sebe. Po převzetí však Ferrari vlilo chřadnoucímu Maserati novou krev do žil. Automobilka od základu zmodernizovala svoji továrnu, v roce 2003 představila novou generaci klíčového modelu Quattroporte a o rok později se vrátila na okruhy se supersportem MC12.

Za loňský roce prodalo Maserati 15.400 vozů, přičemž zhruba polovina prodejů připadala na model Quattroporte. Výnosy modenské automobilky dosáhly hodnoty bezmála 1,7 miliardy eur.